Rozhovor s Adrianem Belewem (únor 2003, Electric Basement.com) 1. část

Ryan Sparks: "Dobré dopoledne, nebo odpoledne podle toho, kde teď jsem."

Adrian Belew: "Kde jste?"

RS: "Jsem v Montrealu; je tu pěkná zima."

AB: "Jo, ale i tak je tam pěkně."

RS: "Takže co teď právě děláte?"

AB: "Teď jsem ve vinné oblasti Oaklandu v Californii; pracuju s basistou Lesem Claypoolem a bubeníkem Dannym Careyem z Tool na své sólové nahrávce. Pracujeme tady v Lesově studiu už deset dní a jde nám to vážně skvěle."

RS: "Vy pracujete s Lesem Claypoolem a Dannym Careyem?"

AB: "Jistě, za posledních pár let jsem napsal dost materiálu, který se podle mě hodí pro trojčlennou sestavu, pro tři muzikanty, který umí hrát tvrdší muziku a dělat zajímavé věci. Jde to výborně."

RS: "Bude to jen instrumentální projekt?"

AB: "Ne, bude to kombinace různého materiálu, něco jsou písně, něco jsou instrumentálky. Kapela bude tvořit většinu alba, ale ne celé album."

RS: "Máte teď trochu volna, než začnete nacvičovat s King Crimson; kdy začnete? V únoru?"

AB: "Ano, uprostřed února přijede Robert ke mě a brzy po něm dorazí i Pat a Trey a pak to celé začne."

RS: "Jak dlouho podle vás bude nacvičování trvat?"

AB: "Většinou to trvá tak deset dnů než se znovu sžijete s novým materiálem. Na březen plánujeme turné po Státech a pak v dubnu jedeme do Japonska. Jsou plány i na další měsíce, ale ještě nejsou potvrzeny, ale myslím že v Evropě budeme hrát v červnu a v červenci."

RS: "Dobře, vím, že jste potvrdili termíny pro dubnové japonské turné, ale řekl jste, že budete vystupovat i v březnu?"

AB: "Na březen jsou plánována jiná vystoupení v USA; bude to menší turné, protože to pravé turné chystáme na podzim."

RS: "Budete dělat něco podobného jako vždy děláte v Nashville, nějaké rozcvičky před turné?"

AB: "Ještě nevím. Doufám, že ano. Je to docela zábava dostat ze sebe nervozitu a zbavit se spousty chyb. Zatím nemám celý itinerář, takže prozatím nevím."

RS: "Pojďme teď mluvit o novém CD. Měl jsem možnost jej slyšet a myslím, že je vážně výborné. Jsem si jist, že fanouškům se bude líbit. Jste s konečnou podobou CD spokojen?"

AB: "Ano jsem. Dostávám hodně dobrých ohlasů od spousty lidí. Zdá se, že si každý myslí, že jsme znovuobjevili sami sebe, v dobrém slova smyslu. Co mě těší nejvíc je, že když jsme začali před dvěma a půl lety na tomto albu pracovat, řekl jsem Robertovi, že se mi líbí jak vede kapelu vstříc novému albu; a v tomhle ho podporuji, od začátku jsem měl takový názor. Myslím, že je to album, jaké chtěl Robert s námi udělat a jsem proto šťastný."

RS: "V roce 1999 Robert sestavil pro kapelu tříletý plán, pro nahrávání a koncerty. Je to tak?"

AB: "Hm. Nevím... Patrně ano. Robert vždycky plánuje, někdy to funguje, někdy plány změní. Myslím, že když jsme si nedávno v L.A. sedli, dali si trochu šampaňského a mluvili o budoucnosti, už měl plán co budeme dělat v roce 2010 (smích)."

RS: "Aha, takže myslí hodně dopředu (smích)."

AB: "Jo."

RS: "Takže je dobrý důvod, abych se zeptal, jaké má kapela plány do budoucna."

AB: "Myslím, že teď budeme dělat hodně koncertů... V posledních dvou letech jsme hodně hráli a snažili se psát tu pravou hudbu pro tak specifickou kapelu. Takže myslím, že to pravé, co teď chceme dělat, je vyjet s ní a hrát ji po celém světě."

RS: "Dobře. Vraťme se k novém albu. Můžete mi říct jak probíhalo nahrávání? Vím, že jste pracovali tentokrát s jiným producentem a nahrávali jste také v jiném studiu. Myslím, že jste udělali velkou část alba ve vašem vlastní studiu, je to tak?"

AB: "Hm, nahrávali jsme ve větším studiu, takže jsme měli k dispozici víc prostoru, hlavně pro bicí, protože Pat si přinesl tři nebo čtyři různé bicí soupravy."

RS: "Panejo!"

AB: "Chci říct, že co jsme mohli, dělali jsme v mém studiu, protože se v něm cítíme mnohem pohodlněji. Je to u mě doma a Robert tu vždycky zůstává, když pracujeme, takže toho můžeme udělat opravdu hodně; udělali jsme většinu kytarových sól a vokálů a tak podobně, ale s kapelou většinou pracujeme tak, že hrajeme společně ve studiu. Jde to hodně rychle, protože máme zkušenosti, a hrajeme tento materiál už dlouhou dobu, měli jsme dokonce možnost hrát jej naživo na dvou turné."

RS: "Tahle sestava asi hodně ráda testuje nový materiál na jevišti ještě před nahráváním..."

AB: "Ano, to je pro nás hodně důležitý krok, přestože poslední nahrávku, kterou jsme vydali, The Construction Of Light, jsme nedělali tímto způsobem. Myslím, že je to pořád hodně dobré album, ale jednou z věcí, kterou jsem se díky ní naučil, je že mnohem lepší hrát novou hudbu před lidmi, aby bylo vidět, co by ještě bylo vhodné zlepšit před samotným nahráváním. Když nahráváme, jde to pěkně rychle, máme hodně zkušeností..."

RS: "Takže když jste dělali The Construction Of Light, neměli jste hudbu v nějaké finální podobě? Nebyla testována na jevišti, je to tak?"

AB: "Přesně tak. Některé věci z alba vznikly z improvizované hudby, kterou jsme hráli jako Projekcts. Byl to spíš takový pokus, jít a udělat studiovou nahrávku. S albem The Power To Believe je to jiné, zkusili jsme znovu pracovat způsobem, jaký nám jde nejlépe - napsat hudbu, nejdříve ji hrát a pak teprve nahrávat. Věříme, že tak za rok to budeme dělat ještě lépe (smích)."

RS: "Hádám, že to jde ruku v ruce s tím, co měl na mysli Robert, když řekl, že album je konec jedné kapitoly, a turné je začátkem nové."

AB: "Robert cítí, že hudba ožívá až když je chvíli hrána na turné. Já jsem na dvou stranách. Jsem rád ve studiu, třeba tak za rok to budem hrát jinak, nebo třeba ne, ale vždycky jsou to dvě odlišné věci. Vidím nahrávání alba a živá vystoupení jako dvě zcela odlišné věci, a mám je rád obě, jsem šťastný jakým způsobem děláme alba a jak hrajem."

RS: "Zmínil jste se, že něco z hudby TCOL pochází z ProjeKcts. Když jsem si poslechl The Power To Believe, všiml jsem si tam malých částí a úryvků z ProjeKcts. V hudbě King Crimson se toho vždycky hodně děje, je možné slyšet různé vlivy a to, čím přispěl jeden každý muzikant. Myslím, že to je to, díky čemu je tvorba takové hudby tak vzrušující, souhlasíte?"

AB: "Jistěže. Začíná to jako proces, kdy Robert a já máme nějakou představu a jdeme psát materiál a dostaneme ho k určitému bodu, pak přijde celá kapela a celá naše výzbroj a tak, a začne to z úplně nového místa. Vždycky cítím, že v té chvíli si každý začne přidávat do písně svoje vlastní party, vlastní interpretace toho, co by měl hrát. V té chvíli začne muzika ožívat. Pat a Trey, kteří mají na starosti rytmiku, toho mají dost na práci, musí mít představu, jakou rytmiku pro King Crimson dělat. Odvádějí opravdu velký kus práce, sledoval jsem celý zrod alba a myslím, že tihle pánové pracují opravdu tvrdě, tráví tím hodně času. Zatímco Robert a já spíš jedeme v zajetých kolejích."

RS: "Dobře."

AB: "Během práce na albu jsme si já a Robert uvědomili, že bychom se měli orientovat spíše na 'rockovou' mentalitu kapely, která přišla s lidmi jako Pat a Trey. Přemýšlím o Patovi spíše jako o tvrdším rockovém bubeníkovi, než je třeba Bill Bruford."

RS: "Myslíte, že Pat a Trey stále hledají svoje místo v kapele? Stále ještě pracují na pojetí rytmické sekce?"

AB: "Myslím, že jsou mnohem sebejistější než kdy jindy, protože už jsou v kapele nějaký čas, a udělali pár nahrávek a koncertů, takže duchy Tonyho a Billa jsme už tak trochu nechali odpočívat (smích), ale nevím... Myslím, že se mohou přinutit objevovat další a další věci, protože jak Robert řekl, 'teď stojíme a máme tu album, takže teď se zas pohneme kupředu', a já myslím, že všichni z nás objeví nové věci, protože to je podle mě podstata King Crimson. Pravý důvod, proč jsem v kapele, je že jde o kapelu, která znamená pro člověka výzvu, nutí vás to dělat věci, o kterých si myslíte, že je neumíte nebo jste o nich předtím nepřemýšlel."

RS: "Myslíte, že tajemství dlouhověkosti kapely je, že se věnujete i dalším projektům a dáváte si občas přestávku, což jde ku prospěchu kapely?"

AB: "Věřím tomu. Protože co se mě týče, je to pravda. Je jen hrstka věcí, které mohu dělat a které opravdu přispívají k činnosti King Crimson. KC je pro hudebníka pěkně vyčerpávající kapela a myslím, že pokud bychom tohle dělali pořád, pak a) nepoužiješ všechno, co můžeš normálně použít a b) asi se tím vším unavíš. Takže já jsem vždycky pokládal za skvělé mít vlastní sólové projekty s The Bears nebo pracovat na cizích nahrávkách jako protiváhu ke členství v kapele jako KC."

RS: "Zmínil jste se o práci s Dannym Careyem z Tool. Jaké bylo to malé turné, které jste s nimi udělali v roce 2001?"

AB: "To vzniklo z podnětu našeho managementu, který řekl, že by šlo proměnit některé z mladších fanoušků Tool na fanoušky King Crimson, a zdálo se to jako velmi pravděpodobné, protože Tool několikrát řekli, jak byli ovlivněni KC. Bylo od nich moc hezké, že nás vzali na své turné, protože nám dali šanci představit naši muziku jejich mladším příznivcům. Myslím, že to fungovalo vážně skvěle. Dvě kapely se spolu snesly výborně, skvělí lidé, skvělí muzikanti z Tool, a teď nakonec pracuji s jejich bubeníkem."

RS: "Na novém projektu?"

AB: "Jo."

RS: "Máte představu, kdy to spatří světlo světa?"

AB: "Teď myslím, že bych mohl všechno dokončit v květnu. Pak přijde na tři měsíce turné KC a tak doufám, že budu mít v květnu volno, abych se znovu sešel s Lesem a Dannym a myslím, že by to mohlo vyústit v další projekt nezávislý na mých sólových pracích.
Přinesl jsem kupu materiálu, na kterém jsme chtěli pracovat a rádi bychom vytvořili něco nového, co by pocházelo od náš všech."

RS: "Takže to nemusí vyjít pod vaším jménem, nebo pod Lesovým jménem, nebo něco takového?"

AB: "Materiál, na kterém jsme dosud pracovali, se jistě objeví na mém příštím sólovém albu, protože za to platím (smích)."

RS: "Tak to dává smysl (smích). Když se znovu vrátím k novému CD, cítíte nějaký tlak, který se týká vzniku textů nejen pro The Power To Believe, ale pro hudbu KC jako takové? Na tomto CD je méně zpěvu než na všech minulých nahrávkách."

AB: "Není to proto, že bych se cítil pod tlakem, když mám napsat texty; měl jsem na toto album dost málo věcí. Ta nahrávka na to asi měla právo.
Cítil jsem, že hudební kousky byly tak silné, že jsem jim jako zpěvák nechtěl stát v cestě. Takže jsme zkusili udělat nahrávku, kde by bylo jen tolik zpěvu, aby to album trochu polidštilo, aby mu dal tvář... Abych odpověděl na první část otázky, opravdu se cítím jako textař pod velkým tlakem, za prvé je pro mě psaní textů velmi těžké, protože je to proces, který definuje hudbu, na které pracujete a je velmi těžké být textař pro tak respektovanou kapelu jako KC, protože mluvíte za celou kapelu, celou hudbu. Takže ano, dal jsem do textů mnoho práce a vždycky je zpětně posuzuji a snažím se najít nejlepší způsob, jak psát texty pro KC, ale většinou se ukáže, že je dělám věci, které pasují k muzice."

RS: "Po textové stránce, je to to, co očekáváme od Adriana Belewa. Je tam takový ten smysl pro humor, který se fanouškům opravdu líbí, myslím že to je stále patrné."

AB: "Myslím, že důvod je to, čemu číkám Přátelská tvář, protože se domnívám, že KC je takový temný a agresivní druh kapely. Někteří lidé se skutečně téhle kapely trošku bojí (smích) a tak by to asi nemělo být, takže máte někoho, kdo podá publiku ruku a řekne, je to OK, potřesme si rukama, je v pořádku mít rád tuhle muziku (smích)."

RS: "Pojď se mnou, ukážu ti temnou stranu síly."

AB: "(Smích) No, není vlastně až tak temná."

RS: "Ne."

AB: "Je jen prudká."

RS: "Myslím, že to prostě souvisí s hraním tak náročné a složité muziky, a jak jste řekl, vaše role je trochu věci ozářit, a myslím, že tohle poselství je dobře vyjádřeno."

AB: "Dobře, nemyslím, že je to moje jediná role, protože asi přispívám spíše k temnějším stránkám, než si lidé uvědomují, už jen vztahem k Robertovi, ale cítím, že jako zpěvák mohu přispět k tomu, že kapela vypadá mnohem hmatatelnější."

Dokončení
Zpět